preloadingpreloadingpreloading


OBJEDNÁNÍ
 
na programy pro rodiče s dětmi

Prázdninové kluby

Nabídka práce

25. 5. beseda zrušena

26. 5. biblické tance

31. 5. tvoření ke Dni dětí

8. 6. - 29. 6. kurz
Jak se vrátit do práce

9. 6. Noc kostelů

20. 6. beseda
Kdy jít k lékaři?



Kalendář akcí ke stažení

Chcete být mailem informováni
o dění u nás?
Zaregistrujte se 



 
 

Facebook


Aktuality

Jak to vidí dobrovolníci:
Zkrátka dáváme a dostáváme!

Všichni z neziskového sektoru moc dobře víme o tom, že potřebných lidí kolem nás je, kam až oko dohlédne
a i tam, kam už oko ani nedohlédne (a nejspíš hlavně tam). A pak je tu ta druhá stránka věci – lidi, kteří jsou těm potřebným ochotní pomáhat. Jako koordinátorka dobrovolníků mám to štěstí, že můžu tyhle dvě strany propojovat a dnes a denně žasnout nad tím, kolik skvělých a ochotných lidí všech věkových kategorií kolem sebe mám.

V našem dobrovolnickém centru jsou dobrovolníky převážně jihlavští středoškoláci.
Děcka (jak jim říkám a jim to prý nevadí :-)), kteří mají kromě školy spoustu dalších zájmů i povinností, často prožívají své první vztahy, často jsou v maturitním ročníku se stohy papírů s maturitními otázkami (a ještě důležitějšími otázkami v hlavě – co dál?), často sami prožívají náročné životní situace.
A i přes to všechno si najdou každý týden čas rozdávat pomoc a radost jiným.
Dávají
hodně a zadarmo, to je jasné – a co dostávají zpátky? Proč jsou dobrovolníky? Jak to vidí oni sami?

„Je těžké shrnout slovy, co mi dobrovolnictví přináší, protože mi pokaždé přinese mnoho nových pocitů, myšlenek a zkušeností. Avšak hlavním důvodem, proč to dělám, je to, že mě baví pomáhat lidem.
Ráda věnuji část svého času ostatním,“
uvádí maturantka Verča, která chodí za dětmi do nemocnice a k nevidomému seniorovi.
„Někdo může mít pocit, že vkládám svůj čas a energii někam, odkud se mi už nic nemůže vrátit.
To ale není pravda. Nejen dobrovolnictví, ale i pomáhání druhým v každodenním životě mě naplňuje,
dodává mi energii a pocit radosti. Cítím se šťastná, když dokážu vykouzlit úsměv
na tváři druhého člověka.
Jsem ráda, když můžu dělat společnost druhému a když mu pomůžu aspoň na chvíli zapomenout na jeho problémy. V tomto ohledu zastávám názor, že naším největším bohatstvím je
štědrost.“


„Dobrovolnictví je bezvadná věc. Poznáte nové lidi, rozšíříte si obzory, zlepšíte své komunikační schopnosti a občas si i pěkně posílíte nervy. A pak je tu ten pocit, že jste udělali něco dobrého a třeba někomu zlepšili náladu nebo mu pomohli,“ soudí o dobrovolnictví Helča, která se věnuje dětem s problémy a také chodí do Alzheimer centra. Dodává taky, že dobrovolnictví jí pomohlo při přijímačkách na vysokou, kde teď studuje psychologii.

A Johanka, která jezdila dlouho za paní do domova důchodců a věnovala se ještě doučování dětí, o dobrovolnictví říká: „Za dobrovolnictví jsem neskutečně moc vděčná, přineslo mi spoustu nových přátel, skvělou paní Nováčkovou, zodpovědnost a samozřejmě boží pocit, že můžu někomu pomoci. Nikdy bych nevěřila, že pomoc druhým lidem mě bude tak obohacovat. S paní Nováčkovou jsem si uvědomila, že osamělým lidem rozzáří den úsměv nebo hodina povídaní týdně. Tou nejkrásnější odměnou, kterou jsem si mohla jako dobrovolnice přát, mi byl úsměv paní Nováčkové pokaždé, když jsem za ní přišla a vědomí, že i přes svůj věk na naše schůzky nezapomíná a těší se na ně. Moc děkuji Centru pro rodinu, že mi umožnilo pomáhat druhým.“


Každý z dobrovolníků - až už jde o středoškoláky, vysokoškoláky, zaměstnané rodiče nebo aktivní seniory – by měl být pro své okolí vzorem, kam až může taková „každodenní“ nezištnost dosáhnout – až na hranici úplné samozřejmosti.
Díky, díky vám všem, kdo nemusíte, ale chcete!



-----------------------------------------------------------

Víkend pro dobrovolníky 10. - 12. 6. 2016


V červnu jsme strávily opět krásný víkend pro dobrovolníky na Brajnerově dvoře u Horní Cerekve.
V sobotu dopoledne jsme „měnily, až vyměnily“, odpoledne jsme přivítaly milého hosta Káťu, která nám připravila krásný
a zajímavý program z arte a muzikoterapie.
A večer jsme strávily se špekáčky a marshmallows u ohně, kde jsme až do noci opékaly, zpívaly a povídaly.
Díky moc za super víkend, holky naše! Už aby byl další!

Zkrácená zpětná vazba účastnic:
1. Bylo to moc fajn už od cesty na statek. Budu ráda, když se zas budu moct zúčastnit další takovéhle akce,
moc jsem si to tu užila.

2. Moc ti děkuju Dančo, že pořádáš takovýhle víkendy. Moc jsem si ho užila. Udělala jsi nám skvělej program,
kterej si každej užil. Cítila jsem se taky moc příjemně, že se mi ani nechce jet domů.
Všechny hry mě bavily, byly takový odpočinkový, ale zároveň na přemýšlení.

3. Organizačně naprosto super! Nečekala jsem to. Pořád bylo co dělat, žádná nuda ani žádné zbytečné ani nezbytečné hádky! Lidi též super! Nemám žádné negativní připomínky. Ráda na víkend pojedu znova!

4. Tento víkend mě bavil. Rychle utekl, což byla škoda ... takže bych ti chtěla moc poděkovat za super víkend, který jsem strávila se skvělými lidmi a moc jsem si psychicky odpočala a byla jsem v tichu a přírodě. Děkuju moc, Dančo.

5. Vím, jak je těžké takovéto poměrně velké akce zorganizovat, a proto bych Danče ráda pro začátek vyjádřila obrovský dík! Vážím si toho, že jsme se mohli poznat s lidmi (námi) dosud nepoznanými a setkat se + přiblížit lidem známým, protože strávit s někým dvě hodiny na semináři nebo v kavárně a strávit s někým dva dny, to je zatraceně velký rozdíl. Mít takové privilegium (míněno veškerou lásku, péči, pocit bezpečí, přátelství – vše na jednom místě) znamená pro mě velkou čest. A člověk taky v té přírodě, mezi lidmi a v průběhu her poznává i sám sebe. Víkend je odměnou pro dobrovolníky, zároveň též připomněním, proč se člověk dobrovolnictví věnuje – protože chce všechno to dobré předávat dál. Když lidé vidí, s jakou radostí a chutí se práci věnujete, nevědomky je to nabíjí, možná inspiruje. Máte veškerý můj respekt. Hlavně za ochotu. Spoustu aktivit mě inspirovalo i pro vlastní využití. A donutily k zamyšlení. Výtku žádnou nemám. Nejsou potřeba...

  Foto z víkendu jsou na konci stránk
 

Dobrovolník Jarda Honěk Centra pro rodinu Vysočina získal ocenění Dobroch 2015!

Dobrocha, tradiční ocenění dobrovolníka roku, získal 9.12.2015 náš dobrovolník Jaroslav Honěk.
Ocenění dobrovolníka roku se konalo pod záštitou Oblastní Charity Jihlava již pojedenácté.
Na „Dobrocha“ bylo nominováno celkem 14 dobrovolníků, kteří pracují v sociálních i zdravotních službách
v neziskových organizacích na Vysočině.

„Dobroch“ Jaroslav Honěk pravidelně již čtvrtým rokem navštěvuje nevidomou a téměř neslyšící paní Doležalovou.
Dělá jí společnost a nahrazuje tak rodinu a chybějící kontakt s lidmi.
Zároveň jí pomáhá s různými záležitostmi, na které paní Doležalová sama nestačí.

„Pan Jaroslav se pro mě stal nejdůležitějším člověkem na světě. Vlastně posledním, který mi ještě zbývá a kterému na mně záleží. Přináší mi do života velkou radost a chuť v něm pokračovat“,
uvedla o Jaroslavovi paní Doležalová.

Jarda dosáhl jako dobrovolník maxima – rozdává potřebnému člověku radost, pocit sounáležitosti,
lidské blízkosti, štěstí a důvod, proč stojí za to žít.
 
image/jpeg
Jarda Honěk na návštěvě
u paní Doležalové















image/jpeg















"Nejvíce roste ten, kdo pomáhá růst druhým."

Jsou mezi námi lidé, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých a přitom stále mají čím obdarovávat.
Jen už jim jejich fyzické síly nestačí na to, aby vyšli někam do společnosti.
Potřebují, aby si někdo našel cestu k nim, obětoval část svého času, chvíli si s nimi dokázal povídat,
vzít je na procházku, předčítat jim...



Kontakt:
Mgr. Daniela Dokulilová
Telefon: 731 604 235
E-mail: dobrovolnici(zavináč)centrumrodin.cz


Fotografie z víkendového setkání dobrovolníků  
10. - 12. 6. 2016


Centrum pro rodinu Vysočina, z. s.
Chlumova 3, Jihlava
Tel. 739 247 357, email:centrum@centrumrodin.cz

web od BlueRed.cz